MEDITACE

Proč mám blízko k meditaci? Jako dítě jsem prožívala jiné stavy vědomí, než považujeme za běžné. Tenkrát mi přišly samozřejmé a mrzelo mně, když časem odešly. Podobaly se zážitku, který přišel později po havárii v autě... jakoby se čas na chvíli zastavil a rozhostil se pocit absolutního přijetí, uvolnění, štěstí. Přijde mi, že právě pocity štěstí prožívané v průběhu života jsou doteky tohoto stavu.

Asi v sedmnáci jsem našla v knihkupectví  OSHOvu knihu Sútra srdce. Četla jsem a věděla, že co píše, cítím jako pravdu. A opět ten pocit štěstí. Jako když mluvím s dobrým přítelem. Stejně tak později u pana Eduarda Tomáše, Jiřího Vacka, Ramana Maharišiho, Šrí Paramhansy Vishwanandy, Lao'C, Platóna, K.G.Junga, Sofie Sarras, Bhagata Zeilhoffera a mnoha dalších jejichž slova se mě dotýkala na duši. 

Pocit štěstí spojuje s tím, co je opravdové. Nevybírá si a netřídí věci na příjemné a nepříjemné. Formální meditace je pro mě jeden ze způsobů jak prožívat tuto úplnost bytí v klidu. Bez rozptýlení vnějšími okolnostmi. Za mistrovství ale mám uplatňovat úplné vědomé prožívání v běžném životě. 

 Se vším, co k tomu patří - pozorností k sobě, ke svým pocitům, potřebám, na pozadí dechu. Příjmáním, prožíváním, projevováním a sdílením toho, co se děje. A odpouštěním a uvolňováním prožitého. Vděčností a odevzdáváním ve prospěch všech. Co jiného je meditace než směřování ke klidu ve středu dění? 

OSHO MEDITACE 

NADABRAHMA

KUNDALÍNÍ

MANDALA

CHAKRA BREATHING

MEDITACE PODLE JOE DISPENZY

MEDITACE PODLE JIŘÍHO VACKA

ATMAVIČÁRA
 
PRANAJÁMA 

ATÍŠOVA MEDITACE SRDCE

MEDITACE PODLE MANTAKA CHIA

MEDITACE VNITŘNÍHO ÚSMĚVU 

TANTRICKÉ MEDITACE ZVUKU

OSOBNÍ TAI-CHI